S.M. Ludmila Pospíšilová OSF

   

  

  

Mystika dnes

  

8.5.2014

Stále častěji se zabývám myšlenkou, proč je dnes tolik oblíbené téma o spiritualitě a mystice. Myslím, že mnoho lidí cítí nesmírnou plytkost či dokonce prázdnotu světa kolem nás. Jistě, není všecho špatné. Dokonce i věci povrchní mají své místo v našem životě. Náš mozek není schopen se zabývat stále jen složitými tématy. A pak je tu řada bolestných životních zkušeností, se kterými si často nevíme rady a hledáme pomoc kde se dá. Je škoda, že tolik lidí nakonec řeší své hledání za pomoci magie a podobných věcí. A navíc to nazývají mystikou. A to mě moc mrzí.

    

Co je tedy křesťanská mystika? Na tuto otázku není snadná odpověď. Řekněme, že je to vztah mezi člověkem a Bohem, který zasahuje náš život na všech úrovních. Jednoho dne člověk prožije velmi silné setkání s Kristem, které úplně změní jeho život. Mystický zážitek je něco, co vás uvrhne do nové reality života. Setkání s věčností, nekonečnem. Dotyk pověstného Světla na konci tunelu lze totiž zažít i bez klinické smrti. Světlo které jasně svítí a neoslňuje, Oheň kteý příjemně hřeje a nepálí, Láska, která se cele dává a volá k následování.

A pak přijde prozření - návrat do každodenního života. Nikdo nechápe Váš nový postoj k životu. Člověk by rád vykřičel do celého světa, že Bůh je dobrý, krásný, nekonečný, ale nikdo neposlouchá. "Co nám tahle holka bude vyprávět? Vždyť jí známe, je taková divná a nestojí za nic."

Ústní modlitba a rozumové úvahy v meditaci se stanou obtížnou povinností. Nová snaha o běžnou formu modlitby se stane obětí chval. Ne, že by člověk všechny pobožnosti konal s odporem, ale srdce okusilo sílu tichého setkání s Bohem a slova stále víc překážejí.

Pokud dojde při mystické modlitbě k nějakým, byť drobným vnějším průvodním jevům, tak začne další problém. "Podívejte na ní, jak se zase tváří, na co si to hraje, to chce být středem pozornosti?"

Po čase člověk zjistí, že se musí, pokud je to v jeho silách, se svým darem skrývat. A ti, kdo mají podobnou zkušenost, se s ní také skrývají. Je to správné. Tyhle věci tu nejsou proto, aby byly ukazovány na odiv druhým. Tento dar je pro každého z nás zcela individuální dotyk Boží lásky. Nedá se přesně vysvětlit ani popsat. A druhý člověk, který nic podobného nezažil, jen těžko pochopí. Je to podobné, jako bych chtěla někomu vystvětlovat, jakou skvělou chuť má nějaké jídlo, které dotyčný nikdy neokusil.

Hluboké setkání s Bohem v kontemplaci patří jistě do oné skryté komnaty.

    

Matouš 6, 5-7
A když se modlíte, nebuďte jako pokrytci: ti se s oblibou modlí v synagógách a na nárožích, aby byli lidem na očích; amen pravím vám, už mají svou odměnu. Když se modlíš, vejdi do svého pokojíku, zavři za sebou dveře a modli se k svému Otci, který zůstává skryt; a tvůj Otec, který vidí, co je skryto, ti odplatí. Při modlitbě pak nemluvte naprázdno jako pohané; oni si myslí, že budou vyslyšeni pro množství svých slov.

   
Z výše řečeného vyplývá, že mystický život vede k jistému druhu vnitřní samoty. Je jedno, zda žijete v kontemplativním  klášteře nebo tzv. ve světě. To je samozřejmě spojeno s bolestí. Zvláštní mix bolesti a radosti. Kříž, který je jho sladké, ale i kruté. A občasný boj s Hospodinem jako Jákob či Jeremiáš. A Boží odpověď: "Až se obrátíš, zase budeš mým prorokem."