S.M. Ludmila Pospíšilová OSF

   

 
 

     

         

Pokoj a dobro!

 

Pán ať ti žehná

a ať je tvou stráží.

Ať nad tebou rozjasní svou tvář  

a smiluje se nad tebou.

Ať k tobě obrátí svou tvář  
a dá ti svůj mír.

 

Pán ti žehnej!

     

  

22.9.2016

Dnes jsem přidala další dvě pohádky o ptáčcích: Smetanoví upíři z Anglie a O pozorném brhlíkovi. Doufám, že se vám budou líbit. Nyní mám před sebou trochu víc kancelářské práce, ale až se tím prokoušu, tak mám nápad na další dvě pohádky. Vím o čem budou, ale ještě netuším, jak to celé zaonačím :))).

   

19.9.2016

Dnes jsem si náhodou vzpomněla na tuto starší písničku. Je dětsky půvabná a neztratila svoje kouzlo.

4.9.2016

Ve čtvrtek jsem se dopoledne cítila tak skvěle, prostě paráda. Odpoledne jsme začala mít trochu problém s pravou nohou, nějak jsem jí méně cítila než obvykle. Já své částečně ochrnuté nohy cítím poněkud tupě, ale najednou byla pravá noha naprosto necitlivá. Po nešporách jsme se nemoha postavit. Prává noha byla jako mrtvá. Až na několikátý pokus jsem vstala naprosto brutální silou. Od té chvíle jsem se jen šourala.

Večer jsem měla velké bolesti. Částečně jsem si vyhodila pravou kyčel, na bederní páteři se mi udělala boule, takže i tam jsem si s něčím hnula. Celá noha byla jak v ohni. Sedět jsem bolestí nemohla, ležela jsem jen na zádech a i tak děs-běs.

Co si chudák Pán Bůh musel ode mne v noci všechno vyslechnout! Vyjmenovala jsem mu všechny trable poslední doby a zdůraznila jsem, že mi to už stačí! Představa, že zase budu muset na nějakou operaci, případně zůstanu kompletně chromá, mě děsila.

Do rána se po bezesné noci kyčel i páteř poněkud uklidnily. Zdá se, že to ležení na zádech tomu dost pomohlo. Jenže pak se ozvalo koleno. Celé nateklé bolelo i na sebemenší dotek a nemohla jsem ho ohnout.

Jít na zahájení přednášek Institutu františkánských studií nebylo vůbec možné. Naštěstí za mne vše ochotně vyřídila sestra Františka a můj bratr, který ten den přednášel. Také při přednáškách prosil posluchače, aby se za mne modlili. Musím přiznat, že v sobotu odpoledne jsem začala cítit první zlepšení. Díky všem, kdo se  za mne pomodlili!

Dnes už se cítím lépe. Je vidět, že jsem si poškodila vazy v koleně, možná i svaly kolem. Chce to klid, ale je značná naděje, že po nějakém čase se to vše zase srovná. Takže jsem si opět uvědomila, jak budu šťastná, až se mi vrátí můj běžný stav. Vždycky je co ztratit. Musím ještě odpočívat a nevím, kdy si troufnu chodit s chodítkem po domě. Jídlo mi sestry nosí na pokoj. Musím být trpělivá. Každopádně to zatím vypadá nadějně. Můj dobrý Bože, odpusť mi všechno a děkuji, že je mi lépe.

   

21.8.2016

Včera jsem byla se sestrami na jedno odpoledne v jednom našem klášteře na venkově a moc jsem tam pookřála. Není to daleko od Prahy. To ticho přírody, kde je slyšet i bzučení hmyzu! To u nás v Praze neznám. Sice jsou tu kolem domu krásné stromy, ale ten věčný hukot aut je ubíjející. Naše zahrada je poblíž tunelů Strahovského i Blanky.

Ještě jsem chtěla napsat, že mé bývalé počítadlo přístupů již nemám, protože jeho provozovatel ukončil službu. Před několika dny jsem si sem dala velmi jednoduché počítadlo, abych věděla, jestli na tyhle stránky vůbec někdo chodí. Ještě nevím, jestli to takhle nechám, uvidím jak se to osvědčí. Každopádně mě těší, že se tu občas někdo mihne.

 

19.8.2016

Poslední dobou mi opět nebylo moc dobře. Dnes je mi konečně trochu lépe. Napsala jsem několik krátkých pohádek o ptáčcích. Pokud máte zájem, klikněte na odkaz v levém sloupci. Doufám, že časem ještě něco napíšu. Pár nápadů by bylo. A proč pohádky? Mám ráda vlídné příběhy s dobrým koncem, které mají v sobě lidskost i malinko moudrosti. Snad se mi něco z toho podařilo

    

5.8.2016

Od 28.7.2016 probíhala v našem klášteře provinční kapitula. Přijely sestry ze všech komunit naší provincie, takže nás tu bylo plno. Měla jsem příležitost setkat se sestrami, které jinak vídám jen zřídka. S některými z nich jsem si moc hezky pohovořila. 1.8.2016 probíhaly volby nové provinční představené a jejích čtyř rádkyň. Vše bylo krásné, ale nyní jsem poněkud "rozjetá", velmi špatně spím a přes den jsem nesoustředěná. Po podobných akcích prostě potřebuji čas, než se zase vnitřně ztiším.

Dnes prší a tak ptáčci chodí na krmítko jeden za druhým. Koncem července jsem si objednala pytel slunečnicových semínek. Ptáčci sní tak tři kila za měsíc. Ale stojí mi to za to. Přidávám pár fotek. Chci napsat pohádku o ptáčcích. Jednu už mám vymyšlenou a druhou zatím tvořím. Až budu mít více času, tak alespoň tu první pohádku sem dám.

    

8.7.2016

Duchovní obnova na Hoješíně byla moc hezká, protože se podařilo vytvořit krásné společenství duchovní usebranosti, ticha a ponoření do Pánovy přítomnosti. Jsem Pánu Ježíši vděčná za všechny, kdo tam byli, zvláště za otce Michala OFM a pomoc našich sester. Jenže v noci ze soboty na neděli se mi udělalo značně špatně, nespala jsem a v neděli jsem poslední přednášku dala jen s největším přemáháním. Ulehla jsem s horečkou, velkými bolestmi a neschopností jíst, což u mého diabetu není nikdy dobré. Říkala jsem si, že je mi zle, jako bych měla růži, ale na nohou jsem neměla žádný flek. Ležela jsem úplně "vyšťavená". V pondělí jsem si našla na pravé noze velký rudý flek. Sestra Rita mě odvezla k místní paní doktorce. Nasadila mi antibiotika. Pila jsem sladký čaj, vysadila jsem všechny léky a brala jen antibiotika se strachem, zda je udržím v sobě. Už druhý den jsem cítila mírnou úlevu, takže jsem uvěřila, že to tentokrát zvládnu bez kapaček a nemocnice. Bylo to náročné. V pátek mě sestry odvezly domů, protože měly cestu do Prahy na doživotní sliby sestry Kristiny. Snažila jsem se všechno překonat a už neulehnout, ale nebylo mi moc dobře. Tento týden se mi moc zhoršily moje běžné bolesti, léky nepomohly a tak jsem musela dva dny ležet. Dnes jsem vstala a zase se pokusím zvítězit na svým tělem. Čeká mě dost práce pro IFS a doufám, že budu zase schopná něco dělat.

Ještě přidávám pár obrázků mých ptáčků: Ptáčci 27.6.2016

 

15.6.2016

Zkoušení posluchačů Institutu františkánských studií byla pro mě opět obohacující zkušenost. Velmi si těchto lidí vážím. V naší práci pro |FS se objevují těžkosti i radosti, ale každopádně je v tom hodně lásky.

Nyní se připravuji na duchovní obnovu, kterou povedu tento víkend.

Moji ptáčci jsou tak krásní! Tyto dny mi přivedly koňadry i modřinky mláďátka. Každým dnem rostou. Občas mi vletí do pokoje, zrovna před chvílí mi tu jeden ptáček plachtil, ale hned najdou cestu ven. Dnes jsem si sedla k oknu a chvíli jsem fotila. Modřinky jsem nestačila zachytit, jsou moc hbité a můj foťák je starší a neumí rychle zareagovat (tedy ani moje reakce nejsou nerychlejší). Brhlíček je také mrštný, ale alespoň dvakrát jsem ho zaznamenala, i když ne v dokonalé poloze. Vzhledem k tomu, jaký je tu dnes u krmítka frmol, pár obrázků nakonec vyšlo. Když kliknete zdeà Ptáčci 15.6.2016, otevře se fotogalerie a uvidíte moje kamarády.

    

5.6.2016

Včera jsem poprvé vydržela soustředěně pracovat celý den. Mám z toho velkou radost, protože jsem dohnala spoustu kancelářské práce.

Moji ptáčci, co jsem je krmila v zimě, mi dali krásný dárek. Koncem března jsem byl rozhodnutá, že přestanu krmit. Jenže ptáčci chodili do krmítka a bouchali do něj zobáčkama a i jinak dávali najevo, že by chtěli něco do zobáčku. Tak jsem začala trochu krmit a zároveň jsem si zjišťovala, jak je to s jarním a letním krmením. Dověděla jsem se, že čeští ornitologové ho zakazují, kdežto ornitologové v Británii a Německu ho doporučují. Argumentace je logická: dřív měl kde kdo slepice a při jejich krmení se ptáčkové přiživili. Kolem polí a cest rostlo dost pláňat, která nikdo nesklízel. Louky byly plné lučních květů, takže se dařilo nejrůznějšímu hmyzu. A podobných příkladů je spousta. Co si mají ptáčkové najít v satelitním městečku, kde jsou jen silnice,  vydlážděné chodníky a sterilní anglické trávníky? A platí, že když ptáčci uloví dostatek potravy, tak na krmítko nejdou. V minulých dnech bylo chladněji, stále pršelo a většina hmyzu byla evidentně někde zalezlá. Na mém krmítku bylo rušněji než v zimě. Je to logické, protože v zimě tu krmí ptáčky více lidí. Včera teplota stoupla, vyjasnilo se a ptáčci od té doby přilétají ke krmítku jen minimálně. Večer dokonce přišla modřinka a vůbec nešla do krmítka, jen tak na mě koukala a švitořila - prostě mě přišla pozdravit.

A teď o tom dárku. Ve středu mi vlétlo do pokoje ptáčátko sýkorky. Jak chtělo rychle ven, bouchlo se o zavřenou část okna a spadlo na zem. Vypadalo jako mrtvé. Moc jsem se vyděsila. Zvedla jsem ho a modlila jsem se, aby se ptáčátko probralo. Za chvilku otevřelo pomalu očíčka. Vyndala jsem ruku z okna, ale letět nechtělo. Bylo ještě otřesené. Tak jsem mu vysvětlovala, že jsem v zimě krmila maminku a tatínka. Koukalo na mě těma důvěřivýma očkama, co mají jen mláďata a děti. Vyprávění trochu zkrátím. Nakonec se ptáček vzpamatoval, já vystrčila ruku z okna, ale on stál na mé ruce, koukal na mě a nechtěl odletět. Asi se bál. Chvilku to trvalo a nakonec přeci jen vzlétl. Odpoledne se mi na okně objevil ještě několikrát. Vždycky na něj maminka volala - zpívala krátkou melodii a on ji odpovídal stejně. Asi byl dost neposlušný. Druhý den odpoledne mi do pokoje vlétla dospělá sýkorka. Obletěla mi hlavu, něco švitořila a zase ven. Řekla bych, že si byla prohlédnout, kam jí to děcko včera uteklo. Další den mi přiletěl do pokoje sýkoráček. Sedl si na stolní kalendář, co mám vedle počítače. Koukal na mě, chvíli brebentil a pak odletěl. Prostě krása.

Bratr mi řekl, že jsem si je asi ochočila. No, tak to není. To oni si ochočili mě. Jsou svobodní a musí takoví zůstat. Takže mám velkou radost, že nyní je většinu dne krmítko prázdné. Jen výjimečně si přijde některý z ptáčků něco zobnout. Znamená to, že se jim daří dobře. 

   

25.5.2016

Díky Pánu Bohu za všechnu jeho pomoc a kéž žehná všem, kdo se za mne modlili!

Gama nůž jsem zvládla díky vašim modlitbám a také díky pomoci všech lékařů a sester, kteří byli opravdu skvělí. Tři dny jsem odpočívala a v sobotu jsem nadšeně začala uklízet svůj pokoj a dělat i jiné věci. V neděli jsem šla na procházku kolem kláštera a byla jsem moc šťastná, že to mám všechno za sebou. Přeci jen zákrok gama nožem není úplně snadná věc. Jenže v pondělí se mi začaly zhoršovat bolesti hlavy i moje chronické bolesti způsobenou vícečetnou myelopatií. Dnes ráno jsem měla značné pohybové těžkosti. Při mši svaté jsem měla chvílemi velmi nepříjemné stavy ztuhlosti. Jsou to takové křečovité stavy, kdy se člověk nemůže pořádně pohnout. Po snídani jsem si šla lehnout a nyní je mi o něco lépe. Asi jsem to s tou aktivitou po gama noži trochu přehnala. Ještě budu odpoledne odpočívat a doufám, že se to zase uklidní. Ráda bych se zase pustila do práce, ale špatně se soustředím a když se o něco pokusím, dělám zbytečné chyby. Tak čekám, až mi i moje "myslivna" zase naskočí do plně funkčního módu.

Mám radost, že Petra Kvitová i Lucka Šafářová dnes vyhrály zápasy v Paříži, moc jim oběma fandím. Už delší čas sleduji výsledky tenisu a mám radost, když se našim tenistkám i tenistům daří.

    

12.5.2016

Od začátku roku uběhlo už několik měsíců a teprve nyní se odhodlávám k prvnímu zápisu. Časté nemoci mě v minulém roce velmi oslabily, zvláště černý kašel. Celkem jsem v roce 2015 proležela 4 měsíce. Z toho plyne, že když mi bylo trochu lépe, stále jsem dodělávala nedokončenou práci.

V únoru letošního roku jsem měla angínu, a pak hned chřipku. Ve svém stavu si nemohu dovolit cokoli přecházet, takže dva týdny zase mimo provoz. 14. března jsem skončila v nemocnici s růží na obou bércích. Vysoké horečky a další nepříjemné příznaky vedly k tomu, že jsem musela dostávat antibiotika v kapačkách. Propuštěna jsem byla 23. března, ale ještě pět dní jsem musela brát antibiotika a odpočívat.

Velikonoční přání za IFS jsem psala až na Zelený čtvrtek, proto ho všichni dostali až po hlavních svátcích. Pozdě, ale přece. Spěchala jsem, abych dokončila finanční uzávěrku Institutu františkánských studií za rok 2015 a vyplnila daňové přiznání a s tím související doklady. Stihla jsem to na poslední chvíli.

Nyní mám, chvála Pánu Bohu, zaúčtované vše z roku 2016 a účetnictví komunitní pokladny mám také hotové. Ostatní povinnosti v IFS jsem také dotáhla, dokonce se mi podařilo v těchto dnech dodělat i plán přednášek IFS na rok 2016-2017 a dát ho na web. Každopádně jsem v letošním roce proležela celkem měsíc, což zase vedlo k neustálému dohánění práce. 

7. března jsem šla na magnetickou rezonanci mozku. Měla to být poslední kontrola po gama noži, který jsem podstoupila před deseti lety kvůli adenomu hypofýzy. Mám nový nález: tři nádory v mozku - meningeomy. Jsou zatím poměrně malé. 16. května budu přijata do nemocnice na Homolce a 17. května mi udělají zákrok gama nožem. Je to dost nepříjemná situace. Jak říkala má známá lékařka: "Memingeomy jsou sice nezhoubné nádory, ale často se chovají zhoubně." Mají tendenci k opakovanému výskytu a množení v mozku. Gama nůž je jistě podstatně šetrnější zákrok než chirurgický zásah, ale zase taková procházka růžovou zahradou to také není. Mám obavu, jak to psychicky zvládnu. Musím jen doufat v Boží pomoc. Brácha, spolusestry v klášteře a někteří další přátelé se za mě modlí. Ať jim to Pán všem odplatí svým požehnáním!

Tím končím s výčtem nemocí, ale je to můj osud. Tak ráda bych žila i jinými událostmi. Občas se snažím jít na procházku s mým chodítkem, ale jsem brzo unavená. Jarní příroda je krásná. Loni jsem touto dobou nemohla z domu ven, dokonce ani otevřít okno, protože jsem se stále dusila. Naštěstí mám z alergologie nové léky, které mi pomáhají, takže letošní jaro mám minimální astmatické potíže. Jsem za to Pánu Bohu vděčná. Ráda pozoruji květy v naší zahradě a stromy. Občas vyjdu i do okolního parku a pozoruji kachny a lysky na rybníčku. Ptáčkové, které jsme v zimě krmila, mi občas chodí na parapet okna a zpívají. V truhlíku mám nově zasazenou levanduli, která již nasadila malinkatá poupátka. Bude to ještě trvat, než rozkvete, ale příslib už tu je.

14. května budu přednášet na IFS, proto se nyní připravuji a reviduji svoje skripta. Dá-li Pán, tak v červnu bych chtěla dávat duchovní obnovu na téma: Láska sv. Františka ke Stvořiteli.

 

           

     

   ______________________________________________________________________________________________  

   

Zápisky 2014-2015

   ______________________________________________________________________________________________